Pokud se v oblasti zdravé výživy už nějakou dobu pohybujete, určitě vás neminul pojem „sezónní stravování“. Takové stravování je založené na proměnlivosti ročního období. Plyne z toho tedy, že náš jídelníček by se měl lišit na jaře, v létě, na podzim i v zimě.
Mezi časté důvody, proč jej zvážit patří například zejména:
• přirozenost: je přirozené jíst to, co v našem prostředí aktuálně roste; z toho následně plyne i
• zdraví: je pro nás zdravější to, co je pro nás přirozenější
• cena: když nakupujeme sezónní ovoce a zeleninu, vychází nás to levněji (jahody či okurka v létě vs. v zimě)
Já bych vám v tomto článku chtěla objasnit ještě další body, ty ještě podstatnější.
Tak jdeme na to. 🙂
Potrava jako zdroj informací
Když si představíme potravu, kterou bychom měli konzumovat pro své zdraví, tak zvažujeme přirozené a celistvé potraviny, které jsou minimálně zpracované. Takže maso, ryby, vajíčka, zelenina, ovoce, mléčné výrobky, ořechy a semínka, obiloviny, luštěniny,..
Tyto potraviny, ať už jsou rostlinného nebo živočišného původu, během svého růstu/vývoje byly neustále v kontaktu s prostředím.
Rostlina roste v půdě, využívá světlo, vodu a vzduch.
Zvířátko běhá po zemi, krmí se trávou, červíky, menšími živočichy; pije vody, je venku (na světle a vzduchu).
Jak rostlinky tak i zvířata takto přijímají informace z okolí. Takto si sbírají vodítka, co (nedělat). Moc dobře ví, co sníst, kdy se stěhovat do jiných krajin, kdy se rozmnožovat apod. Rostliny ani zvířata nechodí do supermarketu, ale jsou odkázáni na to, co mají okolo sebe. Mají tedy sezónní zdroje.
My jako lidi však preferujeme supermarkety a nakupujeme po celý rok to stejné, protože to máme k dispozici a zvykli jsme si na to. Takže informace o okolním prostředí ze stravy nemáme. Tím, že jsme většinu času zavření v interiéru a málokdy jsme v kontaktu se zemí, také postrádáme důležité informace.
Naše buňky, naše tělo reagují na okolní prostředí a potřebují s ním být neustále v kontaktu. Je to pro ně zdroj pokynů, jaké procesy spouštět, jaké látky tvořit, kdy detoxikovat, co ukládat, co narušit, zahubit, namnožit atd.
1. Sacharidy a slunce
Představte si jabloň. Je to strom, který „z ničeho“ vytvoří jablko. Krásné, voňavé a slaďoučké jablíčko. Jablko je plodem tohoto stromu. Tento plod je „pouze“ jiná forma světla. Slunce je uloženo v podobě jablka, které my konzumujeme. Našim buňkám nejde ani tak o ty vitamíny, které v něm jsou, ale právě o to, jaké informace o prostředí v něm jsou – je léto, nebo zima?; mám konzumovat více, nebo méně těchto plodů?, blíží se zima a musím si pozměnit složení těla (tvorba tuku),..?
Možná už jste někde četli, že sacharidy bychom měli konzumovat zejména v létě, protože právě v tu dobu rostou. Ano, to je pravda. Ale pídili jste se někdy po hlubším důvodu?
Sacharidové potraviny (tedy zelenina, ovoce, obiloviny,..) rostou pod silným UV světlem, které se do jejich plodů ukládá. My tedy potom tohle UV světlo konzumujeme. (Potravina se v nás rozloží a uvolní se informace o tomto typu světla.) Aby tělo bylo schopné tuto potravinu správně a efektivně zpracovat, potřebuje, aby UV světlo dopadlo také na kůži (k čemu dochází právě v letním období). Proč? Kůže a střevo jsou navzájem velmi úzce propojené a potřebují mít synchronizovaný balíček informací o okolním prostředí.
Takže.. aby naše tělo dokázalo ze sacharidů benefitovat, aby je dobře zpracovávalo, potřebujeme mít ve svém okolí hodně sluníčka. A ne jen za oknem, ale hlavně dopadající na pokožku a sítnici oka. 🙏
2. Lehký vs. těžký vodík
Hmota na zemi se skládá ze základních stavebních prvků: C (uhlík), O (kyslík), H (vodík), N (dusík). Dnes nás zajímá právě vodík. U něj si dnes představíme 2 typy, protože ty se pojí s tématem sezónního stravování.
Prótium, tzv. lehký vodík
- je lehký, rychlý, mobilní
Deutérium – tzv. těžký vodík
- je těžký, pomalý, méně pohyblivý
Potravu, kterou přijmeme, naše buňky rozkládají na protony a elektrony, které se dáme přesouvají buňkami, ovlivňují mnoho procesů a tvoří se z nich také energie. (Ano, jsou to protony a elektrony, ne kalorie. :))
* Pokud vás více zajímá téma kalorií vs. protonů a elektronů -> webinář Kalorie.
Krásný příklad je kokos: kokosový olej vs. kokosová voda
Olej je super zdrojem tuků, lehkého vodíku.
Naopak kokosová voda je plná těžkého vodíku, což je právě důvod, proč bychom ji v zimě neměli konzumovat. 🙂
Deutérium
Deutérium má 2x větší hmotnost než prótium – je to díky obsahu neutronu v jádru molekuly. Když se podíváme na buněčnou úroveň těla, tak zjistíme, že mitochondrie nedokáží deutérium zpracovat jako je tomu při prótiu. Deutérium buňky zatěžuje, zpomaluje tělesné procesy a ničí ATP-syntázy – to je ta část buňky, která tvoří energii. Tento typ vodíku se nachází v letních potravinách. K jeho zpracování v těle tedy opět potřebujeme silné slunce. Zároveň, když se vystavujeme chladu, naše buňky umí dobře deutérium filtrovat ven. Slunce, chlad a schopné mitochondrie – tyto podmínky nás chrání před negativními dopady deutéria na naše zdraví.
Proč buňky deutérium potřebují
Deutérium není pouze škůdce, kterému bychom se měli vyhýbat obloukem, ale je potřeba např. při růstu a stavbě nových struktur – např. vývoj plodu v matce, vývoj dítěte po narození, množení imunitních buněk apod. Takže vidíte, že má své důležité role. 🙂
Takže, pojďme si to shrnout
Prótium je skvělým palivem a nosičem energie.
Deutérium je skvělá struktura ke stavbě.
Vždy je to o kontextu a Správných informacích. Správné informace jsou za mě ty, které vychází z podstaty toho, jak naše tělo opravdu(!) funguje. Ne z toho, co je teď moderní. 🙂
Přišel vám článek přínosný? Budu moc ráda za vaši zpětnou vazbu. 🙂
Autor článku: Michaela Majerová
