Zima je ponurým obdobím, kdy nejeden z nás cítí větší tendence ke smutku, demotivaci, únavě. Běžné činnosti se tak mohou zdát mnohem náročnější, nemáme odhodlání začínat nové věci, možná se ani nechceme tolik socializovat, případně se možná celkově cítíme hůř a více smutně. Proč se to vůbec děje? A dá se s tím v rámci životního stylu také něco udělat?
Asi tušíte, že odpověď na to bude kladná, jinak bych takový článek ani nepsala! 🙂
Kam dáváš pozornost?
Z počátku bych chtěla říct, že vlivů na psychiku je mnoho, to jsme si asi všichni někdy prožili. Nedá se zde zaměřit jen na jednu samotnou oblast, ostatně stejně jako u všeho dalšího v rámci našeho zdraví. Zase nás to vede k tomu si postupně skládat dohromady dílky, podporovat svoje tělo a SEBE celkově (!) na všech možných úrovních. Velkou roli zde hraje právě i postoj k sobě a to, jak moc se máme tendence odbývat, jak moc si věnujeme pozornost. Protože právě od toho se také odvíjí to, jaké návyky jsme schopní si pro sebe nastavit a udržet. První otázkou tak může například být – kolik stresu v životě máme? A z jakého důvodu? Můžeme pro sebe něco začít dělat jinak a efektivněji? Kam primárně směřuji svou pozornost – k tomu, co by měli dělat ostatní, jaký je jejich život, nebo k sobě? Velký vliv na psychiku celkově má mindset – náš způsob myšlení. Pokud jsme tak často ponoření do nějakých negativních zpráv, strachů o to, co by se mohlo stát, je samozřejmé, že z toho nemůžeme čekat pozitivní odraz na naší psychickou pohodu. Kam dáváme pozornost, to sytíme! To se týká i toho, jak máme nastavené sociální sítě, koho sledujeme, co v nás daní lidé vyvolávají za pocity a z jakého důvodu. Pokud zjistíte, že sledujete spoustu profilů, které ve vás jen vyvolávají pocity nedostdobráctví, uvědomte si, že máte vždy svobodnou volbu – prostě takové lidi nesledujte. Pokud ve vás pravidelně vzbuzují nepříjemné pocity – případně pokud jste otevřenější, ptejte se, co vás na jejich profilu nejvíce dráždí a proč. Lidé v okolí jsou většinou naším zrcadlem a poukazují nám na věci, které v nás samotných potřebují zpracovat.
No, teď už ale více i k té výživě a dalším oblastem! 🙂
Světlo je klíč!
Tím hlavním důvodem, proč nám zima často přináší ponurejší období, je zejména světlo. To si spousta z nás uvědomuje, všichni intuitivně víme, že jakmile vysvitne sluníčko, máme mnohem větší tendenci pádit ven a strávit tam více času. Netýká se to ale jen slunce jako takového! Respektive, slunce nám není dostupné jen když je zcela čistá obloha bez mraků, kdyby slunce ráno nevyšlo, byla by přece úplná tma. I v zimě je však venku dostupné přirozené světlo, i když v menší míře než v létě. A měli bychom ho maximálně využívat! Problém je totiž v tom, že většina lidí s podzimem a zapadnutím slunce za mraky nabyde dojmu, že lepší je strávit čas uvnitř. Zpohodlněli jsme, nechceme se vystavovat chladu a tak je lepší zůstat uvnitř. Ochuzujeme se tímto ale hned o dva benefity – chlad, který je pro nás velmi důležitý a prospívá nám v mnoha směrech, a právě i přirozené světlo, kterého je venku (ač se to nemusí zdát) mnohem více, než uvnitř. Respektive, uvnitř jej je často možná až moc, jedná se ale o světlo umělé, které je svým působením velmi odlišné od toho přirozeného. Umělé světlo nemá celé světelné spektrum (přirozené světlo ho má), nepůsobí dobře na naši biologickou synchronizaci, poškozuje zdraví buněčných továren na energii (mitochondrií). Jen zkuste sami, jak se budete cítit, když se ráno probudíte a strávíte ráno nějaký čas venku, oproti tomu, když budete sedět uvnitř pod zářivkami, nebo u počítače. Mnohem více o světle s vámi také už sdílela Míša ve webináři o světle tady v členství, tak jukněte, pokud jste ještě neviděli.❤️
Osa střevo – mozek
Nepochybně jste už slyšeli i o tom, že na naši psychiku může mít vliv i to, co se odehrává v našich střevech. Střeva jsou místem, kde naše breberky přispívají k tvorbě některých neurotransmiterů, které stav naší psychiky a kognice ovlivňují. Dále jsou například místem, kde se tvoří převážná většina serotoninu, neurotransmiteru, který je velmi často skloňovaný (respektive jeho nedostatek) právě v souvislosti s depresemi a nepříjemnými náladami. Tvoří se zde ale například i dopamin, který má kromě jiného souvislost s motivací! Zajímavostí je, že u lidí s depresí výzkumy mikrobiomu prokázaly velmi častou přítomnost dysbiózy. Bakterie, které zde za normálních podmínek produkují právě potřebný serotonin, produkují látku kynurenin, která dále může přispívat k produkci toxinů, které naopak poškozují nervové buňky. Velmi často nepříznivý stav mikrobiomu způsobuje také stav, který se skloňuje čím dál častěji a označuje se jako “mozková mlha” (anglicky brain fog). Ve střevech se vlivem nesprávného složení mikrobioty (která je důsledkem neadekvátní stravy a prostředí) produkují toxické substance, které putují do mozku a způsobují změny v chování. Může se tak u některých lidí dít i to, že takové potraviny jako jsou např. velmi oblíbený lepek a laktóza, nejsou kvůli dysbióze dobře tráveny a vznikají tak látky podobné morfinu, které poté v mozku působí na opioidní centra a způsobují problémy v chování. (Také na těchto potravinách následně vzniká závislost, což vysvětluje, proč je těžké je z jídelníčku eliminovat.) Tento trend je poměrně detailně popsaný především u dětí s autismem a poruchami chování.
Stojí tak za to se o mikrobiom pravidelně starat, ne jen v období zimy – i když právě v průběhu ní máme tradičně k dispozici nejvíce fermentovaných potravin, které byly uchovány z proběhlé sklizně.❤️ Pokud cítíte, že máte pravidelně problémy s psychikou, stojí za to upravit jídelníček a vyřadit z něj lepek, který může problémy prohlubovat. Všeobecně vám za to vaše střeva poděkují!
Zdroj: https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S1043661820312366-ga1_lrg.jpg
Zaměřte se na omega 3 mastné kyseliny ve stravě
Kromě fermentů má v rámci stravy na stav naší psychiky významný vliv i to, kolik v ní máme tuků a především zdrojů těch stále opěvovaných omega 3! Omega 3 mastné kyseliny mají opravdu velký význam na naši kognici, všeobecně na celý její vývoj, jsou totiž velmi podstatným prvkem, který během našeho vývoje přispěl k tomu, že máme dnes v hlavách tak dokonalé “počítače” (mozky), jaké máme! Šedá kůra mozková je tvořená primárně z omega 3 kyselin (kyselina DHA tvoří např. obaly neuronů) a jsou proto velmi důležité pro funkci naší paměti, kognice a myšlení. DHA pomáhá také s tvorbou serotoninu, o kterém už jsme si něco málo pověděli výše. Všeobecně je dobré vědět, že tento pro psychiku zásadní neurotransmiter je tvořen z aminokyseliny tryptofanu, která se nachází především v živočišných zdrojích (nachází se i v sacharidech, zde ale se ale tryptofan má mnohem větší tendenci konvertovat spíše v období, kdy jsou sacharidy sezónně dostupné; tryptofan reaguje na UV světlo – tudíž ze sacharidů je pro nás vhodnější v létě). K přeměně tryptofanu na serotonin je zásadní i vitamín D, nicméně ten přirozený! Proto je pro nás tolik důležité slunce. Když nám ale teď není tolik k dispozici, je vhodné zaměřit se ve stravě na zdroje vit. D – nejlepší je tak pravidelně zařazovat tučné ryby, kde se omega 3 vyskytuje právě i spolu s déčkem. Má to ta příroda chytře vymyšlené, že? 🙂
Jak je vidět, není to jen a jen o mozku a náladě samotné, je to celý komplex souvislostí, co naši mysl ovlivňuje. Klíčem je vracet se blízko k přirozenosti, respektovat svůj tolik důležitý cirkadiánní rytmus, neopomínat přirozené světlo! A respektovat tělo co nejvíce i v rámci stravy. Vsadím se, že nebude jen lepší nálada, ale i více energie, kterou v zimě taky často postrádáme a bude se nepochybně hodit. 🙂
Autor článku: Karolína Tomaides
