Nápad na tento článek mě napadl, když jsme na jednom vzdělávacím pobytu načali téma o „zahřívacích“ a „chladících“ potravinách z pohledu TČM. Ne, že by tento článek o tom měl pojednávat a že by toto byla přímo oblast mého zájmu, ale spíše mi to opět vnuklo myšlenku vysvětlit, jak podobná problematika funguje z hlediska fyziologie člověka. A taky možná rozvířit vody, protože pro někoho je svařák + vánoční trhy nerozdělitelná dvojka.
Nechci, abyste si odpírali svou vánoční atmošku, jen chci, abyste měli možnost se nad tím, co se ve vašem těle děje, zamyslet společně se mnou.
Svařené víno = víno neznámého původu + koření + mnoho cukru. Nebo to může být i grog, turbo mošt a další alkoholické nápoje, které nás mají v tuhé zimě venku hezky zahřát uvnitř. No opak je možná pravdou.
Abychom to pochopili, pojďme se nejdřív podívat na to, jak obecně reaguje naše tělo na chlad. Když se nacházíme v chladnějším prostředí, vyplavují se nám do krve látky (působky), které nutí naše cévy na periferii (arterioly na koncích rukou a nohou, nose, uších..) se stáhnout. Tomuto procesu se říká vazokonstrikce (= kontrakce stěn tepny, která tak zmenší svůj průsvit). V důsledku toho potom proudí do periferie méně krve a více krve se udržuje v našem centru, v našem jádru. Krev se tak v oblastech vystavených velkému chladu příliš nezdržuje, jelikož se zde zvýší i její průtok, a tudíž nemá ani šanci předat tolik svého tepla do okolí. Protože právě krev je ta, která nám rozvádí všechno teplo po těle.
Zkuste si to třeba na prstu – omotáte ho provázkem a znesnadníte tak přívod krve. Prst začne nejprve blednout, potom modrat a? Chladnout.
Nepředstavujme si to ale tak, že by najednou v důsledku chladu přicházelo méně živin našim svalům a periferním tkáním. Pokud je chlad v nějaké omezené míře (tzn. nevzniknou nám právě tímto způsobem omrzliny) tak tím, jak se zrychlí průtok krve danou oblastí, zajistí se i konstantní dodávka živin a kyslíku. Při vzniku omrzlin v extrémních případech už potom právě stav přechází do skoro úplného uzávěru periferních cévek a nastává stav nekrózy (= odumření tkáně v důsledku deficitu živin a kyslíku). To je ale jen druhá strana škály, kterou jsem jen chtěla uvést na pravou míru a která s alkoholem momentálně nemá nic moc společného (když tedy zrovna neusneme někde venku na Silvestra s vyšší hladinkou :D).
Alkohol tedy sám o sobě podporuje rozšíření kapilár (cév) na periferii. To znamená naprosto opačný mechanismus, než bychom v zimě potřebovali. Dochází proto k nadměrným ztrátám tepla přes cévy na rukách, nohách, obličeji atd.. Důkazem toho je například červený nos, který většinou při pití alkoholu v zimě můžeme zaznamenat. Ukazuje nám to, že se cévy v podkoží nosu rozšířily a protéká jimi více krve, která se zde zdržuje déle. Proto je opravdu nebezpečné být někde velmi opilý venku dlouhou dobu, kdy díky útlumu center v mozku zimu necítíme, ale ztrácíme velmi hodně tepla a hrozí podchlazení.
Další problematika, kterou alkohol v tomto směru způsobuje se týká ledvin. Možná jste si všimli, že když pijete (alko), chodíte docela často na malou. A ano, je to i v důsledku toho, že jste přijali více tekutin, ale hlavní mechanismus spočívá v tom, že organismus si tyto tekutiny neponechává na svou hydrataci. Naopak.
Hlavní roli má v tomto případě hormon ADH (vazopresin), vylučovaný v části mozku, která se nazývá neurohypofýza. ADH se váže na receptory buněk v ledvinách (konkrétně v distálních tubulech nefronů), kde způsobí, že buňka vystaví na svůj povrch takzvané akvaporiny. Akvaporiny, jsou kanálky pro vodu, kterými přefiltrovaná voda v ledvinách prochází zpátky do krve (takže ne do moči). ADH se tedy vylučuje, když máme tekutin nedostatek, když je nám horko (aby se voda udržovala v organismu), nebo když jsme ve velmi hlubokém spánku (abychom nemuseli chodit močit). Vazopresin má mimo jiné i vazokonstrikční účinky (kontrahuje cévy) a působí i na játra a vylučování ACTH, takže ovlivňuje i funkci nadledvinek.
Alkohol způsobuje v mozku útlum vyplavování ADH (to stejné dělá i kofein mimochodem). To znamená, že se zvyšuje naše diuréza (více močíme) a více a více se odvodňujeme. Schválně kdo se po flámu probudil s úplně vyschlým hrdlem a rty?
A teď, jak to souvisí se svařákem v zimě.. Třešničkou na dortu je to, že stejný účinek na ADH má i chlad! Chlad přirozeně potlačuje jeho vyplavování! To znamená ještě větší a větší dehydrataci způsobenou kombinací chladu a alkoholu. Už zbývá jen si k tomu všemu dát kávu ☺.
Tak co? Přišlo Vám to zajímavé? Doufám, že k vám tento článek spadl ve správný předvánoční čas a že, až si dáte pod vánočním stromečkem na Václaváku šálek svařáku pochybné kvality, tak si na mne vzpomenete :D. I kdyby se tak ale stalo, nezapomeňte pořádně pít vodu a jít nejlépe někam do tepla!
Autor: Natálie Víšková
