Problematika doplňků stravy by vydala na x hodin přednášky a zároveň je to téma, které doporučuji vždy rozebírat především individuálně. V tomto článku vám chci však předat nějaké myšlenky a fakta, které je podle mě nutné znát. 🙂 Není cílem někoho/něco hanit, ale dávat souvislosti a doplňovat informace, které bývají často pouze vytrženy z kontextu.
Být informovaný je základ pro to, aby člověk mohl dělat relevantní rozhodnutí. 🙂
Má smysl brát suplementy?
Když se podívám kolem sebe, jak to s nimi běžně chodí, tak ne. Lidé nemají podchycené základní pilíře a aspekty zdraví (cirkadiánní rytmus, výživa, pohyb, prostředí,..) a kupují to, co se zrovna doporučuje. Éra vitamínu D, zinku, vitamínů B, probiotik, omega 3,.. Vždy si něco ve společnosti získá více pozornosti a lidé doplňky hází do košíku na e-shopech i různě v obchodech. Takto prosím ne. 😊
Kdy to smysl má? Když dostane člověk určitou „diagnózu“ od schopného holistického lékaře/poradce/terapeuta a do akutní fáze léčby se nějaký suplement hodí. Suplementy mají smysl právě akutně, krátkodobě a jako podpůrná berlička ke komplexní léčbě.
Rozhodně mi nepřijde „v pohodě“ brát x pilulek x let, nebo celý život. (Zvažuji zde většinovou populaci, ne specifické výjimky. :))
Problém je, pokud:
– člověk neví reálně, jak na tom zdravotně je (nezná např. aktuální hladiny látek v krvi), a začne něco doplňovat
– zvolíme nekvalitní produkt, špatnou formu, nevhodné dávkování, načasování nebo nevhodné kombinace více látek (+ špatný poměr mezi nimi)
– člověk nepodnikne žádné další kroky vedoucí k řešení příčiny problému.
Jak se stalo to, že každý druhý (nebo první i třetí) je znalcem a odborníkem na suplementy? Otázka k zamyšlení. 🙂
Úskalí suplementace
Naše tělo je propojený systém. Jedna věc ovlivní x dalších. V dobrém slova smyslu, ale i v tom horším. Naše tělo nefunguje na bázi „dodám jednu látku a je to“. Jedna látka spolupracuje s jinými, takže my si např. zvýšíme hladinu vit. D, ale tím si ponížíme hladinu vit. A a rozhodíme vápník; začneme doplňovat hořčík, ale tím oslabíme draslík a sodík atd.
Často obsahují doplňky i kombinace těch látek, které spolu interagují. Ale stejný poměr pro všechny lidi na světě? To mi smysl nedává? Ano, například zinek sice spolupracuje se selenem, ale jednoho máte málo, druhého hodně, začnete doplňovat komplex a jste zase tam, kde jste byli – v nerovnováze.
Dále je potřeba si také uvědomit fakt, že když se nám podaří zvýšit hladinu dané látky v krvi (v lepším případě si hladiny kontrolujeme a zjišťujeme, zda suplement pomohl), neznamená to, že ji tělo využije a že nám reálně pomůže.
U spousty lidí se stává, že mají akorát šíleně drahou moč – jelikož suplementy používají nesprávným způsobem, pomáhá jim sice možná tak jako placebo, ale suplement jimi jen prochází.. a možná natropí i nějaké škody.
Není jedno, zda látku přijmeme ve formě citrátu či threonátu, oxidu či bisglycinátu, fosfolipidové či liposomální formě.. Tyto formy se navenek zdají stejné, ale uvnitř jsou naprosto odlišné, stejně jako jejich působení (představte si naše pohlavní buňky – spermie u muže či vajíčka u ženy – všechny jsou totožné, ale z každého se vyklube něco jiného :D).
Už asi chápete, že to není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát, je to tak? 🙂
Rozdíl v suplementu a potravině
Poslední bod, který zde chci rozebrat.
Každá látka, každý vitamín, minerál, každá molekula tuku, bílkovin, sacharidů, každý chemický prvek jednotlivých molekul s sebou nese informaci. A tato informace je to, co zajímá naše tělo. Naše tělo nezajímá, zda jsme snědli bramboru nebo jablko, zajímá ho, jakou informaci jsme snědli. Tato informace se skládá např. ze světelného spektra slunce, pod kterým daná potravina vyrostla (rozdíl mezi jablkem na podzim a jahodami v létě), zeměpisné polohy, kde potravina rostla/běhala (banán ze Španělska vs. brambory z Česka), informaci o změně podnebí, počasí, denní době, pohybu planet apod. Nepřeháním. 🙂
Tohle jsou informace, balíček informací, které obsahují potraviny a naše těla je potřebují.
Doplněk stravy tyto potřebné informace neobsahuje. Proč? 1. Látka je izolovaná z přírodního zdroje -> nemáme tedy kompletní balíček informací. 2. Látka v doplňku je vytvořena synteticky (uměle) -> takže tělo dostává informace možná tak o sterilních a nepřirozených podmínkách v laboratoři, z pod mikroskopu a zkumavky. Nic, co by tělo chtělo a potřebovalo.
Dávejme si pozor, jaké informace (potraviny, doplňky, ale i myšlenky :)) do sebe dostáváme. Tyto informace totiž řídí (ne)fungování našeho těla.
Důležitým bodem je také forma látky – ta v suplementu je často pro naše tělo nedostupná/nevhodná. Např. u omega 3 NMK – v rybě jsou tyto mastné kyseliny v takové pozici (SN-2), která je chráněna před zoxidováním a dělá potravinu pro tělo přístupnou. V rybím oleji (omega 3 jako suplement) jsou kyseliny v pozici jiné (SN-1 nebo SN-3) -> rychle oxidují a tělo je neumí zabudovat do svých buněk.
(Takže opět – drahá moč a více škod.)
Suplement nikdy nenahradí potravinu. Suplementovat omega 3, zinek a selen, když během týdne do pusy nedáte rybu? Opět.. něco mi tu nehraje.
Rada na závěr
Zkuste si nejdříve pořádně zoptimalizovat zdraví a pozorujte, zda mu i v tomto stavu něco chybí. Pokud ano, řešte to individuálně s kompetentní osobou. Pokud ne, nemusíte nic kupovat (a ani proto, že to je trend). Víc fancy a cool mi přijde žít život bez suplementů. Což je další věc, kterou vnímám – lidé získávají obdiv, slávu a jistou hodnost ve společnosti, když mají poličku plnou suplementů. (Ale to už zabíhám jinam. :))
Doufám, že tyto informace zase přispějí s vaší skládačce souvislostí. 🙂
Autor: Michaela Majerová
